Pouze málo řečníků úmyslně kombinuje projektor a flipchart. Oba nástroje přitom mají jiné výhody a nevýhody a vzájemně se velmi dobře doplňují.
Projektor vyniká při zobrazování složitějšího obsahu, například grafů, odbornějších textů (citací nebo přesných znění zákonů), a zejména obrázků (které působí silně hlavně na emoce).
Role flipchartu je odlišná. Hodí se pro jednoduché texty, klíčová slova a prosté náčrty. Jeho největší výhodou je, že divák vidí vznik obsahu od začátku do konce, může se na něm podílet.
Pokud oba nástroje kombinujeme, naše prezentace je mnohem dynamičtější a zajímavější. Posluchač si díky flipchartu všechno snadno představí, zároveň můžeme doložit digitální prezentací všechny naše informace, což bude působit důvěryhodně. (pokud bychom používali pouze flipchart, mohli by posluchači získat dojem, že si informace, zejména čísla, vymýšlíme).
Jak tedy může vypadat kombinování obou pomůcek v praxi?
Nedávno jsem měl prezentaci na téma židovských osad v Palestině. Nejdříve jsem pomocí několika map znázornil změny územní rozlohy státu Izrael v letech 1947, 1967 a dnes. Protože se jednalo o podrobné mapy, které ukazovaly, jaký je podíl Izraelců a Palestinců v určitých částech Izraele, byl vhodnější pomůckou projektor. Když jsem ale následně znázorňoval, jak se postupně osady na palestinském území budovaly, již se mi více hodil flipchart. Stát se dá zakreslit jako ovál, vyznačíme v něm přibližnou polohu sporných území a jinou barvou znázorňujeme, kde jsou osady. Následně jsem se zabýval právní stránkou problému, proto jsem do prezentace vložil doslovné znění Ženevské úmluvy (článek 49) - jeho opsání na flipchart by bylo zbytečně zdlouhavé. Naopak, když jsem uváděl nejvýznamnější argumenty obou stran, flipchart se hodil skvěle. Rozdělil jsem si jej čárou na dvě poloviny, pustil jsem video natočené palestinskou aktivistkou a na jednu stranu jsem vypsal její argumenty. Následně jsem na druhou stranu ke každému bodu připsal izraelský protiargument. Prezentace se také výborně hodí pro doplňující ilustrace, v tomto případě například satirické obrázky z židovských nebo palestinských novin.
Úloha ručně psaných klíčových bodů a jednoduchých grafů je zejména u složitých témat, na které máme málo času, nedocenitelná. Určitě stojí za to flipchart úmyslně používat a počítat s ním již při vytváření prezentace. Hlavní zásadou práce je jednoduchost. Není nutné kreslit umělecká díla, postačí jednoslovná hesla, základní geometrické tvary a velké množství barev a šipek. Také je možné o flipchartu uvažovat jako by byl myšlenkovou mapou.
Jan Martinek